Na hranici Jablunkova a Návsí na kopci nad bývalou Pilanou byla v roce 1890 postavena rodinou Baselidesových kaple svatého Jana a Pavla. Kaple tvoří krásnou dominantu města. Jan Baselides byl majitelem obchodu se smíšeným zbožím v Jablunkově. Měl jediného syna, do kterého vkládal svou naději, že jednou po něm převezme obchod. Když syn dospěl do let, kdy měl nastoupit vojenskou službu, umanul si, že si namíchá lektvar, po jehož požití by onemocněl a komise by jej uznala neschopným vojenské služby. Z obchodu svého otce vzal za tímto účelem potřebné suroviny. Po jejich požití usnul a ráno jej rodiče již nevzbudili. Byla to pro ně obrovská tragédie. Ztratili jediného syna a zároveň jeho čin ostatní lidé kvalifikovali jako sebevraždu, což je z pohledu katolické víry velkým hříchem. Proto se Baselidesovi rozhodli na svém pozemku postavit kapličku, která by po dlouhá léta připomínala tuto tragickou událost a zároveň umocnila jejich prosbu k Bohu za odpuštění synova provinění.
Stěny kaple byly postaveny z kamene a klenba z cihel. Na prosbu Baselidesových vyzdobily sestry alžbětinky vnitřek kaple. Nad oltářem byla sádrová plastika Ježíše, který po třetí upadl pod tíhou kříže na křížové cestě. Dále zde byly umístěny dřevěné sošky apoštolů Jana a Pavla, Jana a Pavla mučedníků a svícny. Svatý Jan a Pavel jsou ochránci před všemi živelnými pohromami – hromem, bleskem, krupobitím a vichrem. Modlitby věřících často směřovaly ke kapli ke svatému Janu a Pavlovi s prosbou o odvrácení živelných pohrom a o ochranu úrody. V období 1. světové války prosily ženy a matky svatého Jana a Pavla o šťastný návrat svých manželů a synů z válečného tažení.
Aby bylo o kapli dobře postaráno i po smrti Baselidesových, tito darovali pole i kapli na něm postavenou sestrám alžbětinkám. V letech 1920 – 1939 na svátek svatého Petra a Pavla (29.6.) chodili Jablunkované ke kapličce s procesí a s prosbou o ochranu úrody a majetku. Tento den byl v tehdejší době uznáván jako církevní svátek, tudíž se nepracovalo, a tak se procesí zúčastnilo mnoho lidí. Kněz Jiří Diehel, který sloužil mše svaté v klášterním kostele alžbětinek, v 70. letech vyřídil povolení každoročně pořádat mši svatou v kapličce v den svátku mučedníků Jana a Pavla (26.6). I v dnešní době vychází koncem června od kláštera sester alžbětinek pěší pouť ke kapličce nad bývalou Pilanou.
Zub času si vybral svou daň i na budově kapličky. V 60. letech kněz Skupień za pomoci sester alžbětinek kapli opravili. Kaple byla omítnuta, střecha oplechována, byly dány nové okapy a vnitřek vymalován. Bohužel ani tato památka neušla pozornosti zlodějů. V sedmdesátých letech zloděj sekerou poškodil vstupní dvéře a odcizil 2 obrazy (sv. Pelagius před Kalifem a sv. Antonín padající na kolena před Nejsvětější svátostí), dřevěné figury mučedníků Jana a Pavla a svícny.
V současné době tvoří hlavní výzdobu kaple oltář, nad kterým je sádrová plastika Ježíše Krista, jenž po třetí upadl pod tíhou kříže na křížové cestě a dřevěné sošky apoštolů Jana a Pavla.
O kapli se dlouhá léta svědomitě starala Jadwiga Kufová. V současné době o kapli pečuje Dana Szkatulová.
(Z kroniky Města Jablunkova)
Mše sv. v kapličce bývá kolem 26. června, kdy si připomínáme svátek jejich patronů.
