M. M. Bonaventura Sobotková

(1800 - 1877)

Původní klášter s kaplí Svaté Rodiny

První fotografie sester  z roku 1912

Pohled na novou nemocnici

Pohled na nový klášter se zahradou

Stavba sklepů—výkopové práce a odvoz zeminy

Nemocní tuberkulózou umírali často

ve velmi mladém věku

Komunita sester alžbětinek

na počátku 50. let

Sestry při práci u dobytka

Matka M. Rafaela Brožková

(1919-1990)

M. M. Bonaventura Waclawková

Věčné sliby s. Imeldy

(1. 5. 1990)

Snímek ze srpna 1990—obláčka

Fotografie sester ze září 2005

Textové pole: NAHORU

P. Vavřinec Piontek

 (1762-1855)

Historie našeho kláštera

Textové pole: Hlavní stránka
Textové pole: Ze života - fotogalerie
Textové pole: Historie
Textové pole: Patronové
Textové pole: Řeholní život
Textové pole: Kostel sv. Josefa
Textové pole: Domov pro seniory
Textové pole: O založení kláštera sester Alžbětinek v Jablunkově se zasloužil zdejší farář P. Vavřinec Piontek. Velmi mu záleželo na tom, aby o nemocné, kterým se nedostávalo potřebné pomoci, pečovaly řeholní sestry. Obrátil se proto na sestry alžbětinky v Těšíně (dnes Cieszyn v Polsku), které na jeho žádost poslaly do Jablunkova sestru Bonaventuru. 
Textové pole: Sestra Bonaventura Sobotková se narodila 10. dubna 1800 ve městě Polná ve východních Čechách. Při křtu dostala jméno Kateřina. Rodiče jí vychovávali ve víře a slovem i příkladem vedli k opravdové lásce k Bohu i bližnímu. Jako mladá dívka pocítila Boží volání k řeholnímu životu a ve svých 25 letech vstoupila do kláštera sester alžbětinek v Těšíně, kde při obláčce obdržela řeholní oděv a nové jméno. 
Textové pole: Sestra Bonaventura přišla do Jablunkova 23. září 1851. Spolu se dvěma čekatelkami začala přijímat první nemocné v malém domku. Ten však brzy nestačil, proto se v březnu 1853 začalo se stavbou kláštera s nemocnicí. Za dva roky byly práce ukončeny. Následovala stavba klášterní kaple, jejíž posvěcení se konalo 23. září 1861 - v den 10. výročí příchodu sestry Bonaventury do Jablunkova. Nová řeholní rodina se rozrůstala, takže v roce 1863 mohla být potvrzena samostatnost jablunkovského konventu. Sestra Bonaventura byla zvolena první Matkou představenou. Její život zcela zasvěcený Bohu byl obětavou službou nemocným a potřebujícím. Svou duši odevzdala Pánu 9. října 1877 a její tělesné pozůstatky očekávají den vzkříšení na jablunkovském hřbitově.
Textové pole: Klášter s nemocnicí stál na břehu řeky Olše, tehdy ještě neregulované, která se často rozvodňovala. Při povodních a silných bouřkách byly zdi kláštera zaplavovány až po 1. patro. Vlhkost a plíseň působily velmi nepříznivě na zdravotní stav nemocných i sester, proto bylo rozhodnuto vyhledat příhodnější místo pro novou stavbu.
Textové pole: Sestry zakoupily pozemek na blízkém kopci a v roce 1926 začaly se stavbou. V té době byly stavební práce vykonávány většinou ručně. Kromě sester a několika zaměstnaných dělníků zde bezplatně pomáhali četní dobrovolníci, zejména pak příbuzní sester, kteří na stavbu přispívali i finančně.  
Textové pole: V květnu 1928 se podařilo dokončit první část stavby, kterou byla klášterní nemocnice nazvaná Ústavem sv. Alžběty. Sestry zde pečovaly o nemocné, starší a osamělé ženy z Jablunkova a okolí. Poté se začala stavět klauzura (obytná část pro sestry). V červenci 1929 byl posvěcen základní kámen pro stavbu klášterního kostela. Kostel sv. Josefa byl dostavěn v létě roku 1932 a slavnostně posvěcen 2. srpna, ve svátek Panny Marie Andělské z Porciunkule.  
Textové pole: V době II. světové války hrozilo sestrám vyvezení do koncentračního tábora v Osvětimi. K deportaci nedošlo díky tomu, že zde bylo zřízeno oddělení pro nejtěžší případy plicní tuberkulózy a major Rückmann, tehdejší německý správce nemocnice, se zasadil o to, aby u nemocných zůstaly řeholnice, protože si cenil jejich velkou obětavost a nasazení. Po válce se řeholní rodina rozrostla o pět nových členek a jablunkovský klášter měl 20 sester. 
Textové pole: Po únoru 1948 nastalo nové období nesvobody spojené s pronásledováním celé církve, která neuznala legitimitu nového režimu a stala se tak nepřítelem číslo jedna. S platností od 1. ledna 1951 byly všechny klášterní objekty včetně kostela a ostatních nemovitostí zestátněny. Nemocnice byla přejmenována na Státní plicní léčebnu pro ženy. Prvořadým úkolem nového vedení bylo nahradit sestry civilním personálem a vystěhovat je z Jablunkova.
Textové pole: Do paměti sester se hluboce vepsal 16. květen 1960. V ten den byly propuštěny ze zaměstnání s chladným konstatováním: "Už vás nepotřebujeme". K ubytování bylo sestrám ponecháno sedm menších pokojů a za bydlení ve vlastním klášteře musely platit nájemné. Provizorní kuchyň s jídelnou si zřídily na půdě. Tehdy jistě netušily, že tento stav potrvá 30 let. 
Textové pole: Zanedlouho bylo naplánováno odsunutí sester do koncentrovaného domova pro řeholnice v Bílé Vodě. Když se o tom dověděli jablunkovští občané, začali se sester veřejně zastávat a posílali petice na jejich obranu. Na Jablunkovsku se v té době formovalo Jednotné zemědělské družstvo (JZD). Jeho předseda vyšel sestrám vstříc s návrhem, že by mohly pracovat na znárodněných klášterních polích a v hospodářské budově a kůlnách chovat býky. Sestry souhlasily a práci v JZD přijaly. Přestože se pokusy o vystěhování sester ještě několikrát opakovaly, díky zvláštní Boží ochraně se tento záměr nikdy nezdařil.
Textové pole: V roce 1967 byla tajně přijata nová čekatelka. V období "Pražského jara" (1968-1969) pak mohly svobodně vstoupit další dívky. Komunita se tak rozrostla o 6 sester. V těch letech se sestry podílely také na katechizaci dětí. Od roku 1969 začaly dvě sestry působit ve farnosti Český Těšín. 
Textové pole: Následkem sovětské okupace nastalo počátkem 70. let další období nesvobody, ve kterém u kláštera často stávala auta s pozorovateli nebo přicházely nezvané návštěvy tajných příslušníků a spolupracovníků státní bezpečnosti (StB). Matka představená s. M. Rafaela byla předvolávána k výslechům na policii. Příslušníci StB se snažili přesvědčit mladé sestry, aby opustily způsob života, jenž "nemá žádnou budoucnost". 
Textové pole: Řeholní komunita se přesto pomalu rozrůstala. Již v květnu 1983 tajně vstoupila do jablunkovského kláštera nová čekatelka. Po třech letech se v utajení konala její obláčka, řeholní oděv však ještě dlouho nemohla nosit veřejně. Se sestrami udržovalo kontakt několik dalších dívek, které cítily Boží volání k řeholnímu životu. Dvě z nich přišly do kláštera ještě před rokem 1989. Tehdy nikdo netušil, že 17. listopad 1989 přinese náboženskou svobodou a tyto dívky spolu s dalšími čtyřmi přijmou řeholní oděv již veřejně při obláčce v srpnu 1990.
Textové pole: Hned po změně režimu se sestry chtěly vrátit ke svému poslání, kterým je služba nemocným, starým a opuštěným lidem. Zatím jim však nebyl navrácen zestátněný klášter, proto nadále pracovaly v JZD. Pouze několik mladých sester mohlo nastoupit do zaměstnání jako sanitářky a zdravotní sestry v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) provozované v prostorách kláštera. 
Textové pole: Krátce po "sametové" revoluci zasáhla klášter bolestná událost. Dne 26. května 1990 náhle zesnula Matka představená s. M. Rafaela Brožková. Narodila se 14. 9. 1919 v Ilownici v Polsku. Od roku 1942 pracovala v kanceláři klášterní nemocnice a v roce 1946 vstoupila do řádu. Úřad Matky představené zastávala 27 let. Svou moudrostí a rozvážností byla sestrám velkou oporou. Při vyšetřování a jednání s příslušníky StB a jinými nepřejícími osobami dokázala vždy zachovat klid a vyrovnanost a obhájit svou řeholní rodinu. V době totality byla bezesporu nejvýraznější osobností zdejšího kláštera. Dočkala se pádu komunismu a do budoucnosti se dívala s velkým optimismem. 
Textové pole: Novou Matkou představenou byla v červnu 1990 zvolena s. M. Bonaventura Waclawková, která vstoupila do řádu na sklonku roku 1968.
Textové pole: V srpnu 1991 došlo k zákonnému vrácení části zestátněného klášterního majetku - objektu kláštera s nemocnicí a kostelem, hospodářské budovy, zahrady a parku. Vedení Nemocnice s poliklinikou v Třinci, pod kterou léčebna spadala, vyšlo sestrám vstříc a k 30. září 1991 byla LDN přestěhována do jablunkovského sanatoria a nemocnice v Třinci.
Textové pole: Sestry se rozhodly v uvolněných prostorách otevřít domov pro seniory, který na Jablunkovsku chyběl a mnozí občané tak byli nuceni prožívat podzim svého života daleko od domova a svých blízkých. S Boží pomocí se během jednoho měsíce podařilo připravit všechno natolik, že 4. listopadu mohly sestry přijímat první obyvatele. Domov byl podle hlavní patronky řádu nazván Domovem sv. Alžběty.
Textové pole: Do konce roku 2000 se k jablunkovské komunitě připojilo dalších deset mladých sester. První obláčka v novém tisíciletí se konala 1. května 2001. Ve stejném roce si sestry připomněly 150. výročí příchodu první sestry řádu sv. Alžběty do Jablunkova.

V současnosti má jablunkovský konvent 30 sester.

Fotografie z června 2008

Fotografie z června 2014